Psát o své osobě je pro mě poměrně těžké. Pokusím se tedy vybrat všechno to, co mě asi nejvíce v životě ovlivnilo.

 Po své mamince jsem podědila jméno Jarmila, ale oslovují mě Járo ☺ a je mi 47 let. Jsem vdaná a mám dvě dcery. Díky své babičce hovořím také německy.

Mám dojem, že se stále nějak snažím propojit mé bytí s nějakou potřebou, být potřebná :-). Ať již to bylo volbou studovat zemědělskou školu, kde jsem se chtěla starat o zvířata, nebo pak následně mé každé zaměstnání, které jsem vykonávala. Vždy se jednalo o asistenční práce, které jsem vnímala, jako možnost být tu pro druhé.

Dlouho jsem pracovala jako administrativní pracovnice právě na pozici asistentky. Zmíním zde 7 let praxe na pozici asistentky ředitelky konstrukční kanceláře, která mě myslím v mém bytí ovlivnila asi nejvíce. Kromě běžných kancelářských činností mi byl dán prostor pro organizaci různých mimopracovních aktivit, které tehdejší vedení velmi podporovalo a za což jsem jim nesmírně vděčná. Dařily se nám tak organizovat Dny dětí pro zaměstnance a jejich rodiny, oslavy Mikuláše, a jiné volnočasové aktivity, které dokázaly velký kolektiv výborně tmelit. Nadšení příchozích a spokojené tváře dětí mi byly velkou odměnou. Nejspíš proto, že jsem těchto odměn chtěla vnímat víc, jsem se na doporučení mé kamarádky ocitla v dobrovolnické organizaci Dobromysl.

Dobromysl je dobrovolnické centrum které působí při Krajské nemocnici v Liberci. Členem tohoto zajímavého sdružení jsem 8 let a v rámci mého působení, nyní docházím na Oddělení následné péče (dříve LDN). Náplní práce dobrovolníků je jakýmkoliv způsobem pacientům zpříjemnit jejich pobyt v nemocnici.

Když se tak zamyslím, myslím, že je to cokoliv, co pacienta na chvíli odvede od nemocničních stereotypů a přivede ho na jiné myšlenky. Takže velmi často si na pokoji všichni zazpíváme a přidají se i ti, kteří tvrdí, že zpívat neumí. Jindy stačí jen popovídání a pohlazení. O víkendech se nám dařilo díky Dobromyslu organizovat společné  velikonoční, nebo vánoční pečení a veřte, že mnoho rad, jak na vánočku si od babiček z nemocnice, doma zase vybavím a řídím se jimi.

V posledním půl roce se díky organizaci Dobromysl podařilo na oddělení zavést i kadeřnické služby. Absolvovala jsem kadeřnický kurz ( 55 hodin praxe ) a ve volném čase se snažím jako dobrovolník vypomáhat takto. Těší mě, když si i personál všímá a když si babičky nechtějí v posteli účes pocuchat. Jsem přesvědčená, že i to jak se pacient cítí se kladně odráží na jeho zdravotním stavu. ☺

Od ledna 2016 jsem byla několikrát za prací v Německu, kde jsem žila v rodinách seniorů a starala se tak o ně samotné i o chod jejich  domácnosti. 

V současné době, donucena okolnostmi jsem zaměstnaná v ambulantní pečovatelské službě v nedaleké Žitavě v Německu. Své soukromé aktivity v tomto oboru jsem z těchto důvodů byla nucena omezit pouze na služby domácího kadeřníka, kdy jsem schopná vám nabídnout  základní kadeřnické úkony, jako je mytí vlasů, základní střih a foukaná. Neprovádím barvení, ani trvalou ondulaci.

Pro tohle všechno již  nejspíš nechci sedět v kanceláři, ale chci být  v terénu, mezi lidmi a potřebná.☺